Svatba v Troubelicích- Lazcích PDF Tisk Email
Středa, 11 Říjen 2017 07:42

svatba_webV sobotu dne 30.9. 2017 paní farářka Ing. Mgr. Naďa Kaňáková odsloužila svatební obřad v Troubelicích-Lazcích.

Více foto ze svatebního obřadu naleznete ve fotogalerii zde.

 

 
Jak slavili naši předkové Vánoce na Hané PDF Tisk Email
Pátek, 25 Listopad 2011 20:40

 

zimaMilí čtenáři,

Dáte mi jistě za pravdu, že Vánoce patří k nejkrásnějším svátkům v roce. Vstupují do našeho života jako svátky rodiny, dárků, svátky štědrosti, bohatého stolu, ale také svátky míru a pokoje. Křesťané začali slavit vánoce až ve 4. století rozhodnutím papeže Julia I. Od té doby si o Vánocích připomínají narození Ježíše Krista – Syna Božího. Slavení Vánoc ovšem má svůj původ již v předkřesťanských dobách, v pohanských kultech, které do této doby kladly svátek zimního slunovratu.

Přípravou na vánoce je tzv. adventní doba, advent, (slovo odvozené od latinského slova „ adventus“ – což znamená příchod). V církvi katolické se slaví od 4. století a skládá se ze čtyř neděl. Počátek adventu, který trvá 22 až 28 dní, může připadnout na kteroukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděle, kterou začíná církevní rok, se někde nazývá nedělí železnou, druhá je bronzovou, třetí stříbrnou a poslední adventní neděle je nedělí zlatou. Advent připravuje věřící na trojí příchod Páně. Poprvé přišel Kristus jako dítě v Betlémě, na druhý příchod se mají věřící připravit v adventu, a to formou svatého přijímání a konečně třetí příchod Kristův bude tehdy, až Spasitel přijde jako soudce živých a mrtvých. Advent svou vážností, bohoslužebnou fialovou barvou a zvláště nedělním evangeliem vybízí k pokání. K adventu neoddělitelně patří též adventní věnec jako symbol vítězství a důstojnosti, který vyjadřuje hold tomu, kdo je očekáván. Kruh věnce je výrazem jednoty společenství lidí a Boha. Čtyři svíčky, to jsou čtyři adventní neděle a jejich plamen, to je přicházející Kristus. Adventní věnce se strojí již téměř dvě stě let.

Na Hané lidé vždy dbali na křesťanské tradice. Dodržovali nejen tradiční křesťanské vánoční zvyky, ale přidávali k nim i některé místní obyčeje. V adventní době lidé hojně navštěvovali ranní mariánské mše.

Celý článek...
 
Jak slavili naši předkové Velikonoce na Hané PDF Tisk Email
Pátek, 15 Duben 2011 08:24

křížMilí čtenáři,

Velikonoce patří k nejdůležitějším křesťanským svátkům. Jejich obdoba existovala již v předkřesťanských časech, kdy je lidé vnímali jako oslavu jara a magicky se probouzející přírody ze zimního spánku. Předkřesťanské svátky byly úzce spojeny se zemědělským kalendářem a řídily se pravidelně se opakujícím přírodním cyklem – střídáním ročních období.

Velikonoční tajemství Kristovy oběti, smrti a vzkříšení patří k základům křesťanské víry. Křesťanské Velikonoce mají svůj původ i v židovských svátcích – pesach (židovské Velikonoce), které připomínají slavnost odchodu lidu starého Izraele z Egypta do Zaslíbené země.

Proč letos slavíme velikonoční svátky tak pozdě? Ano, je to dáno prvním jarním úplňkem, který může nastat nejdříve 21. března a nejpozději 19. dubna. Velikonoční neděle se slaví jako první neděle po jarním úplňku, tedy nejdříve může připadnout na 22. březen a nejpozději na 25. duben. Tato krajní data jsou však vzácností. Např. Velikonoční neděle dne 25. dubna byla naposledy v r. 1943 a příště bude až v r. 2038. Na datu Velikonoční neděle závisí i datum ostatních pohyblivých svátků církevního kalendáře. Je to především Popeleční středa, kterou se začíná tzv. postní doba (předvelikonoční období) – jedná se o 40 dnů půstu. Půst měl symbolizovat pobyt Ježíše Krista na poušti, kde byl pokoušen od ďábla.

Na Hané lidé vždy dbali na křesťanské tradice. Dodržovali nejen tradiční křesťanské velikonoční zvyky, ale přidávali k nim i některé místní obyčeje. V postní době se lidé zdržovali od masných jídel i pokrmů připravovaných na sádle. V postní době se katechumeni (čekatelé na vstup do křesťanské církve) připravovali na přijetí křtu. Církev vyzývala věřící nejen k dodržování půstu, ale i k vyznání svých hříchů a ke konání skutků milosrdenství. Nabádala věřící, aby si odpírali hlučné zábavy a aby pravidelně navštěvovali mše svaté a další pobožnosti. Kajícný ráz postní doby vyjadřovala i fialová barva bohoslužebných rouch. V postní době chodili lidé v neděli odpoledne na požehnání spojené s obřadem „křížové cesty“, večer se doma modlili „bolestný“ růženec.

Celý článek...
 
Olomoucká diecéze Církve československé husitské v minulosti a dnes PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:15

 V samých jejích počátcích řídily Církev československou provizorní grémia - pražský šestičlenný církevní výbor, složený ze čtyř duchovních a dvou laiků, který se pravděpodobně opíral o pomoc dočasného pomocného ústředí na Moravě se sídlem v Olomouci.

V Olomouci sídlila ode dne svého ustavení, tedy od schůze delegátů náboženských obcí, konané v listopadu roku 1920, i nástupkyně tohoto ústředí, Zemská rada starších. V jejím čele stanul na jaře následujícího roku volený biskupský administrátor, kněz Matěj Pavlík z Kroměříže. V srpnu roku 1921 se v Brně uskutečnilo za účasti 106 delegátů ze 68 náboženských obcí moravské diecézní shromáždění, které zvolilo novou diecézní radu, tvořící spolu s pražským ústředím zárodek jednotné organizace církve. Dosavadní moravská Zemská rada starších svoji práci ukončila. Jednalo se však stále jen o provizorní orgán, který potřeboval ke své legalizaci státní schválení náboženských obcí, jejichž delegáti jej volili. Protože další dvě české diecéze se řádně ustavily až v roce 1923, udávala v této době Morava nejen tempo procesu vznikání organizačních struktur nové církve, ale zároveň předbíhala právní kroky, které při legalizaci církve podnikaly státní orgány.

Celý článek...
 
Z historie náboženské obce Církve československé husitské v Troubelicích. PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:14

Náboženská obec Církve československé husitské v Troubelicích získala státní schválení v roce 1928. K významným farářům této obce patřili Jan Beneš, který zde působil od roku 1930, Ludvík Lát, který ho vystřídal v roce 1931, a Mgr. Bedřich Kalusek, který působil v Troubelicích v letech 1945 – 1981. Po té administrovala náboženskou obec sestra farářka ze Šternberka Bronislava Kubešová v letech 1986 – 1989. Od roku 1989 řídil náboženskou obec bratr farář Zdeněk Schmied, který zde setrval až do roku 1990. Následovně se v obci vystřídali bratři faráři Mgr. František Konvalinka a Mgr. Zdeněk Studený. Současná sestra farářka Mgr. Ing. Naděžda Kaňáková zde působí od roku 1991. Náboženská obec v Troubelicích má v současnosti dvě bohoslužebná střediska – první v Újezdě u Uničova ve vlastním objektu Husova domu a druhé v Uničově, v Klubu důchodců na Masarykově náměstí. Přesné adresy všech objektů jsou uvedeny v oddílu „Kontakty“ těchto internetových stránek.

Celý článek...
 
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»

Strana 1 z 2
 

Anketa

Víte jaký je význam slova Evangelium?