Adventní kázání PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:09

Vstupní verš: Izajáš 40,3 – 5advent_wreath

 

Epištola: Římanům 13,11 – 14

 

Evangelium: Mk 1,1 – 8

 

„Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.

Je psáno u proroka Izajáše:

„Hle, já posílám posla před tvou tváří,

aby ti připravil cestu.

Hlas volajícího na poušti:

Připravte cestu Páně,

vyrovnejte mu stezky!“

 

„To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů“. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já, nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, od vás bude křtít Duchem svatým.“

 

 

Milé sestry, milí přátelé!

 

Slovo advent je slovo latinské a česky znamená příchod. Označujeme jím předvánoční čas proto, že si v něm připomínáme, jak se Izraelité těšili na Spasitele a jak se proroci na Jeho příchod připravovali. Zároveň si v tomto období uvědomujeme, že se i my sami máme na jeho příchod připravit. Jak se máme na příchod Pána Ježíše připravit? Odpověď na tuto otázku dává Jan Křtitel. „Čiňte pokání“. „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány, co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné“.(Lk 3, 4 – 5)

Tato slova Jan Křtitel použil z proroka Izaiáše (40,3 5) a pojal je obrazně. Na východě bývalo zvykem, že hlasatelé přijížděli před králem a vyzývali lid k úpravě cest. Tak i Jan je takovým hlasatelem a připravuje cesty Páně do lidských srdcí. Lidé se mají zamyslet na svým dosavadním životem a upřímně pohledět do svého nitra. Pak poznají svůj hřích. Poznají ona křivá i drsná místa ve svém srdci. Poznají i “údolí a pahorky“ – řečeno obrazně, které brání tomu, aby k nim mohl přijet král Božího království.

Ne náhodou se na začátku církevního roku potkáváme s postavou Jana Křtitele. Jeho prorocké vystoupení je samo o sobě varováním před prostopášným životem. Před pohodlím, které se stává plytké a hluché. Je voláním, které přivádí člověka na poušť, do míst, kde Bůh promlouval ke svému lidu. Na poušti ho tříbil, zkoušel a vedl. Jan Křtitel volá lid, aby jej znovu shromáždil a přivedl pod Boží zákon, protože soud Boží je blízko. Janovo vystoupení nemá být varováním, ale i výzvou k pokání. Je ohlášením toho, který přichází a komu je třeba udělat místo.

Už na začátku evangelia tak zaznívá slovo volající nejen ke změně smýšlení, ale i k důvěře a k umenšení se. Boží láska potřebuje místo, kam může přijít. Svědčí o tom všichni ti nepatrní a nedostateční v evangeliích, k nimž nakonec přichází. Ani při Kristově zrození v Betlémě, nebylo nikde místo, kam by mohla přijít Boží láska. Zbyla jenom obyčejná stáj. Dokonce ani hora Sinaj nebyla kdysi v době Starého Zákona vybrána proto, že je nejvyšší, ale proto, že je zvána pokornou.

 

Jan Křtitel ve svém umenšení ukazuje na Krista. Svědčí o něm. Tím se stává jedním ze základních pilířů adventu. Janovo pokání otevírá cestu k Bohu. Ukazuje, že je možné vidět věci a skutečnost jinak a nově. Učí nás umenšovat se. Nebát se začínat s odvahou znovu.

Je třeba znovu rozpouštět obavy a v důvěře znovu vykročit ze svého středu, ke středu, kterým je pro nás Kristus. Otevřeme se Božímu tajemství! Nezaplňme ho přesvědčením, touhou po dokonalosti, svatými předsudky a strachem. V důvěře očekávejme zaslíbení, které obětavou láskou přemáhá bolesti světa. Pán Bůh nás požehnej důvěrou a trpělivostí v čase zaslíbeného očekávání.

AMEN.

 

Naďa Kaňáková

 

 

 

„Vstupujeme do Adventu, což křesťansky znamená, že se chceme setkat s Ježíšem Kristem, aby naše radost byla dovršena. Stojíme o to, aby se Kristus narodil v našich srdcích. Kdo to pozná, pochopí, že všechno, co dosud měl, je malé a bezcenné…

Advent nám v postavě proroka Jana Křtitele připomíná, jaké má být vyznání našeho smýšlení a života: „On musí růst, já však se menšit“.(J3,30)

Na cestě ke Kristu je třeba se opásat pokorou. Jen ti, kdo se před Ním sklonili, se s Ním v pravdě setkají.

(Podle Jindřicha Mánka)

 

 

 

ADVENT = PŘÍCHOD (z latiny)

 

Křesťané očekávají příchod Ježíše Krista. Vzhlížejí k Vánocům a jejich zvěsti o narození Ježíše, ale zároveň myslí na Kristův „druhý příchod“ ve slávě, k soudu. Jejich očekáváním prochází naděje a radost. Ty jsou pak znakem celé doby adventní.

 

ADVENT = PŘÍCHOD

ADVENT = OČEKÁVÁNÍ

ADVENT = NADĚJE

ADVENT =´RADOST

(Ditrich Bonhöffer)

 

 

 

NEBUDETE-LI JAKO PACHOLÁTKA …

 

Pro světlo Adventu

Tvou tichou výzvu, Kriste

kdo z nás je připraven,

kdo z nás má srdce čisté?

 

Ty přesto znáš se k nám

a přítomný chceš býti,

kde odlesk výzvy té

v radosti z dárků svítí.

 

Proč plni rozpaků

o Adventu jen sníme,

proč z toho zázraku

tak málo pochopíme?

 

Až tam jsme dospěli,

že pýcha zle nám brání

jít k Tobě bez zásluh

a přijmout požehnání.

 

(Helena Kohoutová)

 

 

 

MODLITBA

 

Milosrdný Bože náš, děkujeme Ti za všechny Tvé dary a dobrodiní, kterými nás obdařuješ. Dal jsi nám svého Syna Ježíše Krista, aby provázel kroky našich dnů a pomáhal nám nalézt cestu zpět k Tobě, do Tvého království. Dopřej nám okusit Tvého odpuštění, lásky i pomoci. Kéž věrohodněji svědčíme o Tobě slovem i životem. Ať světlo adventu ozařuje naše kroky.

AMEN