Pozvánka na slavnost Troubelice 24.6.2012 PDF Tisk Email
Pátek, 22 Červen 2012 21:42

„Chvávzdejte Hospodinu, protože je dobrý,

Náboženská obec Církve československé husitské v Troubelicích Vás
slavnostní bohoslužbu,
která se budou konat dne 24. 6. 2012 v kostele v Troubelicích v 9.30 hod.
Vykoná ji sestra biskupka Mgr. Jana Šilerová a
místní farářka Mgr. Naďa Kaňáková
„Kdo opravdově miluje, ten nemůže ztratit ani víru, ani naději, ani lásku“.
(Věra Gajdošíková)
„Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné“.
 
(Žalm 136,1)
 
worship1
Náboženská obec Církve československé husitské
 
v Troubelicích Vás
 
srdečně zve na
 
slavnostní bohoslužbu,

která se budou konat dne 24. 6. 2012 v kostele v Troubelicích v 9.30 hod.

Vykoná ji sestra biskupka Mgr. Jana Šilerová a
místní farářka Mgr. Naďa Kaňáková

  
Kdo opravdově miluje, ten nemůže ztratit ani víru, ani naději, ani lásku“.
(Věra Gajdošíková)
 
Foto ze setkání najdete zde ve fotogalerii.
 
Jak slavili naši předkové Vánoce na Hané PDF Tisk Email
Pátek, 25 Listopad 2011 20:40

 

zimaMilí čtenáři,

Dáte mi jistě za pravdu, že Vánoce patří k nejkrásnějším svátkům v roce. Vstupují do našeho života jako svátky rodiny, dárků, svátky štědrosti, bohatého stolu, ale také svátky míru a pokoje. Křesťané začali slavit vánoce až ve 4. století rozhodnutím papeže Julia I. Od té doby si o Vánocích připomínají narození Ježíše Krista – Syna Božího. Slavení Vánoc ovšem má svůj původ již v předkřesťanských dobách, v pohanských kultech, které do této doby kladly svátek zimního slunovratu.

Přípravou na vánoce je tzv. adventní doba, advent, (slovo odvozené od latinského slova „ adventus“ – což znamená příchod). V církvi katolické se slaví od 4. století a skládá se ze čtyř neděl. Počátek adventu, který trvá 22 až 28 dní, může připadnout na kteroukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděle, kterou začíná církevní rok, se někde nazývá nedělí železnou, druhá je bronzovou, třetí stříbrnou a poslední adventní neděle je nedělí zlatou. Advent připravuje věřící na trojí příchod Páně. Poprvé přišel Kristus jako dítě v Betlémě, na druhý příchod se mají věřící připravit v adventu, a to formou svatého přijímání a konečně třetí příchod Kristův bude tehdy, až Spasitel přijde jako soudce živých a mrtvých. Advent svou vážností, bohoslužebnou fialovou barvou a zvláště nedělním evangeliem vybízí k pokání. K adventu neoddělitelně patří též adventní věnec jako symbol vítězství a důstojnosti, který vyjadřuje hold tomu, kdo je očekáván. Kruh věnce je výrazem jednoty společenství lidí a Boha. Čtyři svíčky, to jsou čtyři adventní neděle a jejich plamen, to je přicházející Kristus. Adventní věnce se strojí již téměř dvě stě let.

Na Hané lidé vždy dbali na křesťanské tradice. Dodržovali nejen tradiční křesťanské vánoční zvyky, ale přidávali k nim i některé místní obyčeje. V adventní době lidé hojně navštěvovali ranní mariánské mše.

Celý článek...
 
Finanční příspěvek PDF Tisk Email
Pondělí, 10 Říjen 2011 12:43

CZECH-moneyNáboženská obec církve československé husitské v Troubelicích obdržela v roce 2011  finanční příspěvek ve výši 5 000,- Kč. od Obecního úřadu v Troubelicích na novou dřevěnou podlahu v kostele v Troubelicích.

Děkujeme obci Troubelice za finanční příspěvek.

 
Jak slavili naši předkové Velikonoce na Hané PDF Tisk Email
Pátek, 15 Duben 2011 08:24

křížMilí čtenáři,

Velikonoce patří k nejdůležitějším křesťanským svátkům. Jejich obdoba existovala již v předkřesťanských časech, kdy je lidé vnímali jako oslavu jara a magicky se probouzející přírody ze zimního spánku. Předkřesťanské svátky byly úzce spojeny se zemědělským kalendářem a řídily se pravidelně se opakujícím přírodním cyklem – střídáním ročních období.

Velikonoční tajemství Kristovy oběti, smrti a vzkříšení patří k základům křesťanské víry. Křesťanské Velikonoce mají svůj původ i v židovských svátcích – pesach (židovské Velikonoce), které připomínají slavnost odchodu lidu starého Izraele z Egypta do Zaslíbené země.

Proč letos slavíme velikonoční svátky tak pozdě? Ano, je to dáno prvním jarním úplňkem, který může nastat nejdříve 21. března a nejpozději 19. dubna. Velikonoční neděle se slaví jako první neděle po jarním úplňku, tedy nejdříve může připadnout na 22. březen a nejpozději na 25. duben. Tato krajní data jsou však vzácností. Např. Velikonoční neděle dne 25. dubna byla naposledy v r. 1943 a příště bude až v r. 2038. Na datu Velikonoční neděle závisí i datum ostatních pohyblivých svátků církevního kalendáře. Je to především Popeleční středa, kterou se začíná tzv. postní doba (předvelikonoční období) – jedná se o 40 dnů půstu. Půst měl symbolizovat pobyt Ježíše Krista na poušti, kde byl pokoušen od ďábla.

Na Hané lidé vždy dbali na křesťanské tradice. Dodržovali nejen tradiční křesťanské velikonoční zvyky, ale přidávali k nim i některé místní obyčeje. V postní době se lidé zdržovali od masných jídel i pokrmů připravovaných na sádle. V postní době se katechumeni (čekatelé na vstup do křesťanské církve) připravovali na přijetí křtu. Církev vyzývala věřící nejen k dodržování půstu, ale i k vyznání svých hříchů a ke konání skutků milosrdenství. Nabádala věřící, aby si odpírali hlučné zábavy a aby pravidelně navštěvovali mše svaté a další pobožnosti. Kajícný ráz postní doby vyjadřovala i fialová barva bohoslužebných rouch. V postní době chodili lidé v neděli odpoledne na požehnání spojené s obřadem „křížové cesty“, večer se doma modlili „bolestný“ růženec.

Celý článek...
 
Olomoucká diecéze Církve československé husitské v minulosti a dnes PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:15

 V samých jejích počátcích řídily Církev československou provizorní grémia - pražský šestičlenný církevní výbor, složený ze čtyř duchovních a dvou laiků, který se pravděpodobně opíral o pomoc dočasného pomocného ústředí na Moravě se sídlem v Olomouci.

V Olomouci sídlila ode dne svého ustavení, tedy od schůze delegátů náboženských obcí, konané v listopadu roku 1920, i nástupkyně tohoto ústředí, Zemská rada starších. V jejím čele stanul na jaře následujícího roku volený biskupský administrátor, kněz Matěj Pavlík z Kroměříže. V srpnu roku 1921 se v Brně uskutečnilo za účasti 106 delegátů ze 68 náboženských obcí moravské diecézní shromáždění, které zvolilo novou diecézní radu, tvořící spolu s pražským ústředím zárodek jednotné organizace církve. Dosavadní moravská Zemská rada starších svoji práci ukončila. Jednalo se však stále jen o provizorní orgán, který potřeboval ke své legalizaci státní schválení náboženských obcí, jejichž delegáti jej volili. Protože další dvě české diecéze se řádně ustavily až v roce 1923, udávala v této době Morava nejen tempo procesu vznikání organizačních struktur nové církve, ale zároveň předbíhala právní kroky, které při legalizaci církve podnikaly státní orgány.

Celý článek...
 
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»

Strana 1 z 2
 

Anketa

Víte jaký je význam slova Evangelium?